Pozor na ssd disky. šifrují a ohrožují vaše data!

Technologie SSD se velmi rychlo zabydlela v našich počítačích a nepochybně má před sebou velkou budoucnost. Na rozdíl od plotnových řešení však přinesla i jistá omezení.

Pravděpodobně jste již zaznamenali informaci o tom, že u SSD disků dochází kvůli neustálému přepisování paměťových buněk k jejich opotřebení (více o tom, jak fungují SSD disky). Běžné modely se pochlubí výdrží v řádu tisíců zapisovacích cyklů. Není to mnoho, a právě z tohoto důvodu je důležité, aby docházelo k rovnoměrnému využití všech buněk.

K tomu je zde připraven speciální algoritmus, který data šifruje a „spravedlivě“ je rozkládá po disku. Pokud se tedy něco pokazí a odejde byť jediná buňka, na níž jsou data zapsaná, pravděpodobně to znamená konec pro celý obsah disku. Běžnou cestou totiž často není možné obsah získat zpět a rozšifrovat jej kvůli chybějícím částem do smysluplné podoby.

To je velký rozdíl proti běžnému HDD, kde podobné šifrování ke správnému fungování nutností není. Jednou z výjimek jsou například nové modely plotnových externích řešení z produkce WD, které šifrují z preventivních důvodů také. Bohužel se tak děje i bez toho, aby o tuto funkci uživatel žádal.

Nelze jen vyjmout paměťové čipy a přečíst je?

Při obnově dat z flash čipů (stejná technologie u SSD, flash disků i paměťových karet) je častým řešením odpájení paměťových čipů a jejich přečtení za pomoci speciálního zařízení. Stejně tak sahají profesionálové po nákupu modelů stejné řady a snaží se čipy napájet zpět. U jednodušších zařízení ve stylu paměťových karet a „flashek“ to problém není a data se dají získat snadno zpět.

Jak ale jistě tušíte, u SSD je situace horší. Algoritmus je zde nastaven pro každý vyrobený kus trochu jinak, což tento postup dělá nefunkčním.

Jaké modely lze zachránit a které zatím ne?

Určitě nechceme s problematikou SSD malovat čerta na zeď. Například u oblíbených SSD řady Intel 320 Series je již obnova možná a velmi úspěšná. Za pomoci unikátního technologického vybavení ji odborníci v českém Datahelpu jako první u nás bez problémů zvládají.

Horší je v tuto chvíli situace u levnějších sérií disků, jenž sází např. na oblíbené řadiče Sand Force, na nějž sází výrobci jako OCZ, A-Data, SanDisk a další. V tuto chvíli prakticky není způsob, jak dostat uložená data z těchto disků v případě poškození buněk či řadiče zpět.

Výrobci záchranu dat neusnadňují – nechtějí přijít o know-how

Aby byla záchrana dat z SSD disku možná, musí být zjištěno, jakým způsobem k šifrování dochází a jak funguje použitý řadič. Právě toto know-how je vlastně tím zásadním, co si výrobci střeží, neboť je to odlišuje od konkurence a umožňuje dosahovat rozdílných výsledků. I proto se můžeme setkat se situací, kdy přijde aktualizace použitého firmwaru a disk je o desítky procent rychlejší. Algoritmus a řadič je alfou a omegou výrobců. „Problém zkrátka je, že informace, které potřebujeme k záchraně, jsou vlastně informace, které potřebujeme k výrobě“, zmiňuje odborník ze společnosti DataHelp.

Mám běžný disk a šifruji, riskuji tím?

Spíše ne. Pokud totiž uživatel úmyslně sahá po šifrování, pravděpodobně ví co dělá a činí tak za nějakým účelem. „Pokud se v domácím prostředí rozhodnete sáhnout po šifrování, raději zvolte variantu pro jednotlivé soubory a ne rovnou celý HDD. V případě poruchy jednoho sektoru či paměťové buňky souboru tak nepřijdete o celý obsah, ale jen o daný soubor, což je ta méně bolestná varianta“, radí Štěpán Mikeš, zakladatel společnosti DataHelp.

„Častým neduhem domácích uživatelů je nákup řešení, kterým nerozumí a špatně je nakonfigurují. Pokud pak dojde k problémům, může být záchrana u SSD disku zbytečně složitá. Stejné je to i u domácích síťových disků.“

Dobré také je, když lze klíč vygenerovat do nějaké čitelné podoby a vy jej můžete klidně uložit do trezoru.„Setkali jsme se i s případem, že nám klient přinesl poškozené médium a měl to štěstí, že měl klíč na papíře. Museli jsme sice zapisovat písmenko po písmenku o délce přibližně půl strany, ale nakonec se povedlo.“, komentuje neobvyklé komplikace Štěpán Mikeš.

Šifrovat mohou i viry - kryptoviry dovedou nadělat pořádnou paseku

Není virus jako virus. Vedle běžných hrozeb se hlavně v posledním roce objevují tzv. Kryptoviry. Princip fungování je jednoduchý – virus postupně zašifruje obsah úložiště a poté uživatele vydírá. Hlášky vybízející k úhradě určité částky v dolarech či virtuálních měnách typu Bitcoin nejsou výjimkou.

V tuto chvíli je jich nezměrné množství, a pokud již k napadení dojde, je kvůli použití silných šifer řešení složité. „Kryptoviry se rozšířily hlavně v posledním roce, dříve hrozba nebyla tolik výrazná a nevznikala natolik sofistikovaná řešení. Na různých diskuzních fórech se dokonce prodávají generátory virů a tvůrci bezpečnostních produktů tak mají co dělat.“, popisuje rozvoj Štěpán Mikeš.

Z pohledu záchrany dat a rozlousknutí šifer je situace složitá. I přes to se díky spolupráci odborníků po celém světě může záchrana podařit. V opačném případě je nutné zvážit, zda budete riskovat placení útočníkovi, nebo problém nemáte, protože máte štěstí/rozum a zálohujete.

Rady na závěr?

• Zálohujte! A hlavně kontrolujte, zda je v záloze vše podstatné.
• Měli byste vědět, co děláte. Zbytečně neexperimentujte s nastavením.
• O obnovu se nesnažte sami, znesnadníte či znemožníte práci profesionálům
• Používejte aktuální antivirus
• V případě nouze se obraťte na odborníky. Úvodní diagnostika je zdarma!